Tiskové zprávy

[10.12.2008]

Podívejte se na záznam CT z průběhu našeho programu na gymnáziu v Ostravě!.

Živá paměť- besedy o holocaustu na klíč. Projekt Zmizelí Romové nabízí školám vyprávění přeživších

[30.01.2007] - Právo - Blahoslav Hruška: Ve věku internetu a téměř stoprocentní počítačové gramotnosti mezi studenty by se mohlo zdát, že učitelům stačí, když zadají téma holocaustu jako domácí úkol vhodný k „vygooglování“. Výzkumy ale potvrzují, že historická témata, události druhé světové války nevyjímaje, jsou doménou především školy, televize a prarodičů.

Živá paměť, jedna z nástupnických organizací Česko-německého fondu budoucnosti, se před dvěma lety rozhodla, že pokud se mají děti něco dozvědět o holocaustu, není nic názornějšího, než beseda s přeživšími nacistické cílené likvidace. „Neustále je třeba vysvětlovat, co se tehdy dělo a právě pamětníci jsou jedinečnou šancí, jak dětem nabídnout historii z první ruky,“;potvrzuje Viola Jakschová z Živá paměťi.

„Chtěli jsme se také zaměřit na oblast, o níž se téměř nemluví, i když periodicky plní stránky novin - na pronásledování a holocaust českých Romů,“; dodává.

I když se některé školy často zdráhaly besedy s pamětníky, které Živá paměť v rámci projektu Zmizelí Romové nabízí „na klíč“, do výuky zapracovat, nakonec byli nadšení jak pedagogové, tak samotní žáci.

Program pořádaný ve spolupráci s Muzeem romské kultury již obrazil čtyřicítku škol a nové „turné„ na letošek je už naplánováno. Jediným větším problémem je ale neúprosné mizení již tak prořídlé generace pamětníků. Loni tak zemřel Antonín Hlaváček, který uměl fascinujícím způsobem vyprávět o své strastiplné pouti do Let, Osvětimi a Buchenwaldu.

Koncentrák? Hustej tábor...

Z průzkumů, které Živá paměť dělala mezi čtyřmi stovkami dětí, také vyplývá, že dnešní teenageři toho o holocaustu vědí relativně dost, i když to vyjadřují dosti svébytně. V dotazníku, který zjišťoval znalosti dětí o nacismu a rasové nesnášenlivosti, se tak objevilo i vysvětlení, že koncentrák byl „fakt hustej tábor“. Jinde se zase objevily xenofobní předsudky. Na dotaz, proč nacisté pronásledovali Židy a Romy, se tak vyskytla také stručná odpověď „protože nás chtěli od nich očistit“ nebo „protože byli přemnožení“.

„Die verschwundenen Roma“ - verdrängte Geschichte an tschechischen Schulen

[18.01.2007] - Forum Gesellschaft - Thomas Kirschner „Die verschwundenen Roma und die Roma heute“ heißt ein Bildungsprogramm des gemeinnützigen Vereins „Ziva pamet“ / „Lebendiges Gedächtnis“. Das Projekt will vor allem Schülern und jungen Menschen in Tschechien Kenntnisse vermitteln über Gegenwart und Geschichte der tschechischen Roma, vor allem aber über die Verfolgung der Roma unter den Nationalsozialisten - ein nur wenig beachtetes Kapitel in den langen Reihen der NS-Gräuel.

Rund 200.000 Roma gibt es Schätzungen zufolge heute in Tschechien. Zumeist leben sie ausgegrenzt in ghettoartigen Siedlungen am Rand der Gesellschaft. Das Verhältnis zwischen Roma und Mehrheitsgesellschaft ist beherrscht von Vorurteilen und Desinteresse. Die tschechischen Jugendlichen wissen kaum etwas über Leben und Herkunft der Roma in ihrem Land. Dass die Roma auch Opfer des Holocaust waren, ist für viele neu. Das Roma-Projekt des Vereins „Ziva pamet“ will gegen diese weißen Flecken angehen, erklärt die Projektkoordinatorin Viola Jakschova:

„Die Idee ist, heute, 60 Jahre nach dem Krieg, zu ermöglichen, dass die junge Generation mit den Zeitzeugen noch über die damaligen Geschehnissen sprechen kann. Das wird schon sehr bald nicht mehr möglich sein, denn die Menschen, die das miterlebt haben, sind schon sehr alt. Die zweite Idee ist, dass die jungen Menschen, die nahe an den beiden ehemaligen so genannten ´Zigeuner-Sammellagern´ leben, erfahren, was dort passiert ist und dass sie mit Menschen sprechen können, die dort das NS-Unrecht erlebt haben.“

Hervorgegangen ist das Projekt wie auch die Initiative „Ziva pamet“ aus der Arbeit des Deutsch-Tschechischen Zukunftsfonds, der die Entschädigung der tschechischen Holocaust-Opfer koordiniert hat. Dabei haben sich auch rund 3000 heute in Tschechien lebende Roma gemeldet, die Opfer des NS-Terrors waren. Die Verfolgung der Roma, so erinnert Historiker Petr Lhotka vom Brünner Museum für Roma-Kultur, hatte in Deutschland schon kurz nach der Machtergreifung der Nationalsozialisten begonnen. 1942 wurden schließlich auch im Protektorat Böhmen und Mähren Zigeuner und Zigeunermischlinge in Listen erfasst.

„Auf deren Grundlage wurden dann die so genannten Zigeuner-Sammellager im Protektorat angelegt, eines bei Lety, eines in Hodonin bei Kunstat. Beide wurden von der Protektoratspolizei verwaltet. Es ist hier nicht zu Massenmorden gekommen, aber das haben ziemlich zuverlässig Hunger und schlechte hygienische Bedingungen übernommen. In Lety sind so 327 Menschen gestorben, in Hodonin 207.“

Die meisten der tschechischen Roma wurden weiter deportiert in die Vernichtungslager des Ostens. Nicht einmal 600 der ursprünglich etwa 8000 Roma, die vor dem Krieg in Böhmen und Mähren gelebt haben, sind zurückgekehrt. Der Roma-Holocaust gehört zu den weitgehend vergessenen und verdrängten Kapiteln der tschechischen Geschichte. Die ehemaligen Sammellager sind heute in wenig pietätvollem Zustand - kaum etwas erinnert an die schrecklichen Ereignisse, so Viola Jakschova.

„In dem einen Lager, Lety bei Pisek, ist heute eine Schweinefarm, und das andere Lager ist ein Erholungsareal. Da gibt es kleine Wochenendhäuschen für Menschen, die sich da an einem Schwimmbad erholen - nicht weit von einem Massengrab.“

Auf einer eigenen Internet-Seite (http://www.kapura.cz/), die sich vor allem an junge Menschen richtet, informiert „Ziva pamet“ über Geschichte und Gegenwart der Roma in Tschechien; es sind dort historische Fotos zu finden und mit einem Quiz kann man den Stand seines Roma-Wissens testen. Der wichtigste Teil des Projektes sind aber die Begegnungen von Zeitzeugen mit tschechischen Schülern, die „Ziva pamet“ vermittelt.

„Konzentrationslager Hodonin (Foto: www.kapura.cz)„Eine Zeitzeugin ist Elena Machalkova. Sie kommt aus Brünn und erzählt die Geschichte ihrer Familie aus Mähren. Das war eine völlig assimilierte und integrierte Roma-Familie, die eigentlich erst im Holocaust mit dem Rassismus konfrontiert wurde, denn vorher war sie wirklich integriert.“

„Wir haben wunderbar gelebt, genau wie die anderen. Bis zum Jahr 1939, als die Deutschen gekommen sind. Ich war da 14 und bin ins Gymnasium gegangen. Das erste war natürlich, dass mein Bruder und ich aus der Schule geworfen und als Zwangsarbeiter eingesetzt worden sind. Ich habe da so etwa 40 Kilo gewogen, und jeden morgen musste ich mit dem Zug in die Fabrik fahren. Die erste Zeit bin ich bei der Arbeit eingeschlafen - ich war einfach noch ein Kind, das war einfach fürchterlich.“

Nationalsozialistische Verfolgung und Konzentrationslager, das sind starke Themen, die die jungen Menschen berühren und mit denen sie sich auseinandersetzen. Wenn die anfängliche Unsicherheit erst einmal überwunden ist, reagieren die Schüler durchweg sehr positiv auf die Möglichkeit, Geschichte aus erster Hand zu erfahren, erzählt Projektkoordinatorin Viola Jakschova:

„Manchmal sind sie zu Anfang ein wenig zurückhaltend. Sie denken sich: ´Was bekomme ich jetzt zu hören, was wollen die von mir? Ich soll bestimmt von irgendetwas überzeugt werden!´ Die Begegnung mit dem Zeitzeugen bricht dann aber immer das Eis - die Schüler hören wirklich zu und fragen dann auch viel. Manchmal begegnen uns da auch Vorurteile. Einmal hat jemand gefragt, wie viele anständige Roma es überhaupt gibt, und so weiter. Aber nach dem Bericht des Zeitzeugen ändert sich die Atmosphäre völlig.„

Auch der im vergangenen Herbst verstorbene Antonin Hlavacek hat seine Geschichte immer wieder vor tschechischen Schülern erzählt. Aus dem Lager Lety war er nach Auschwitz deportiert worden. An die Ankunft erinnert er sich noch genau:

„Ausziehen, Haare schneiden, und dann kamen die Nummern. Wer arbeitsfähig war, dem haben sei eine Nummer eintätowiert, bei den anderen wurde sie nur mit Tintenstift auf den Arm geschrieben, denn die haben gewusst, dass er ohnehin nicht mehr lange lebt. Auschwitz war eine Todesfabrik. Wer dahin gekommen ist, der hatte hinter seinem Eintrag praktisch schon das Kreuz.„

Anfängliche Vorbehalte und Vorurteile gegen das Roma-Zeitzeugen-Projekt gibt es nicht nur bei den Schülern, sondern gelegentlich auch an den Schulen selbst zu überwinden, berichtet Viola Jakschova:

„Einmal ist es auch dazu gekommen, dass uns der Direktor eines Gymnasiums gesagt hat: Ihr könnt kommen, aber der Zeitzeuge nicht. Ich weiß nicht, was das sollte. Ich habe dann nochmals angerufen, nachgefragt und nochmals alles erklärt, und dann durfte der Zeitzeuge schließlich doch mitkommen. Aber das war schon seltsam.„

Für Jakschova und das Team von „Ziva pamet“ sind solche Vorkommnisse nur ein weiterer Beweis dafür, wie notwendig Aufklärung in diesem Bereich ist.

„Ich mache das Projekt mit Begeisterung, und weiß jetzt viel mehr nicht nur über den Roma-Holocaust, sondern über Roma allgemein. Das ist wie bei jeder Sache: Wenn man sich mehr mit etwas befasst, dann sieht man nachher auch mehr.„

Den Artikel kann man sich unter anhören http://www.radio.cz/de/ausgabe/87386"

Napsali o nás: Mnozí žáci si myslí, že by se holokaust mohl opakovat

Praha 4. prosince (ČTK) - Dvě pětiny žáků vybraných základních a středních škol si myslí, že by se události druhé světové války a vyvražďování příslušníků některých národů a menšin mohlo opakovat. Tři pětiny školáků se pak v životě setkaly s rasismem. Vyplývá to z výzkumu mezi zhruba pěti stovkami žáků od 13 do 20 let. ČTK o tom informovala Viola Jakschová ze společnosti Živá paměť.

Výzkum byl součástí setkání školáků s romskými pamětníky druhé světové války. Akce uspořádala společnost Živá paměť spolu s Muzeem romské kultury ve 33 základních a středních školách na severu Čech a v okolí Let na Písecku a Hodonína u Kunštátu, kde za války stávaly sběrné tábory pro Romy. Podle historických pramenů v nich protektorátní úřady shromáždily zhruba 2700 lidí. Přes 530 jich zahynulo, více než 1300 skončilo v Osvětimi.

Vyvražďování lidí jiné národnosti, barvy pleti či vyznání by se v Evropě mohlo opakovat podle 40 procent žáků. Myslí si, že by k nim mohla vést "rostoucí xenofobie a strach z terorismu". Naopak 57 procent školáků je přesvědčeno o tom, že se válečné události znovu stát nemohou. Nejčastěji se domnívají, že lidé jsou inteligentnější, proto by se tak nechovali. Zabránilo by tomu prý i mezinárodní společenství.

Tři pětiny dotázaných se někdy v životě setkaly s rasismem. Nejčastěji školáci zmiňovali nadávky a urážky, a to hlavně na adresu Romů. Někteří ale věděli i o rasově motivovaném násilí. "Tátu zmlátili skinheadi," uvedl ve výzkumu jeden vietnamský chlapec.

V odpovědích školáků se ale neobjevovaly jen názory, které rasismus a holokaust odsuzovaly. Svědčí o tom odpovědi na dotaz, proč nacisté pronásledovali Židy a Romy. "Protože nás chtěli od nich očistit," zněla jedna z odpovědí. V jiném dotazníku si pak autoři přečetli: "Protože byli přemnožení."

O událostech druhé světové války se nejčastěji děti a mladí lidé dozvěděli ve škole. Uvedly to dvě pětiny dotázaných. Třicet procent školáků získalo informace z televize a kina. Každý sedmý žák o válce věděl z vyprávění prarodičů, přibližně stejný počet z literatury. Na internetu si údaje našla čtyři procenta žáků.

Společnost Živá paměť založili v roce 2003 pracovníci Kanceláře pro oběti nacismu při Česko-německém fondu budoucnosti. Snaží se shromažďovat vzpomínky lidí, kteří byli za války či za totality pronásledováni. Poskytuje jim sociální služby a poradenství.

Kateřina Krausová

Názory žáků českých škol na romský holocaust

Obecně prospěšná společnost Živá paměť realizovala během dvou let ve spolupráci s Muzeem romské kultury 39 setkání s pamětníky romského holocaustu a přednášku o dějinách Romů na 33 základních a středních školách po celé České republice. Setkání se zúčastnilo přes 2000 studentů a konala se převážně na školách v blízkosti bývalých tzv. cikánských táborů v okolí Let u Písku v jižních Čechách, Hodonína u Kunštátu na jižní Moravě a v severních Čechách. Po skončení programu vyplnilo 487 žáků ve věku od 13 do 20 let anonymní dotazníky.

95% žáků ohodnotilo program kladně. Nejčastějším důvodem, proč byl program zajímavý, byla uváděna možnost setkání s pamětníkem, který vše sám prožil.

39% žáků se dozvědělo nejvíce informací o událostech 2.světové války ve škole, 30% má tyto informace z televize nebo kina, 14% od prarodičů, 13% z literatury a 4% z internetu.

60% respondentů odpovědělo kladně na otázku, jestli se někdy setkali s rasismem. V odpovědích převažovalo setkání se slovními urážkami převážně na romskou menšinu, v menšině případů bylo zmíněno i násilí s rasovým motivem, jednou bylo zmíněno v souvislosti s napadením vietnamského otce.

Na dotaz, zda se podle jejich osobního názoru mohou události 2. světové války, jako bylo hromadné vyvražďování osob jiné národnosti, barvy pleti, náboženství, v Evropě opakovat a proč, odpovědělo záporně 57%, kladně 40% žáků a 3% žáků nechalo otázku bez odpovědi. Nejčastěji uváděným důvodem, proč se tyto události nemohou opakovat, bylo, že lidé jsou v současnosti inteligentnější a mezinárodní společnosti by tomu zabránily. Důvodem, proč se mohou opakovat, byla zvyšující se xenofobie a strach z terorismu.

Vybrané názory studentů lze nalézt na internetových stránkách k projektu „Zmizelí Romové a Romové dnes“ www.kapura.cz v sekci Názory a dotazy.

Viola Jakschová,Živá paměť o.p.s., 1.12.2006

Napsali o nás „Pamětníci romského holokaustu besedují se studenty“

27.01.2006 - 17:25, autor: ČT24. Na jihočeských školách se rozbíhají přednášky o válečném osudu Romů a o romském holokaustu. Se studenty se setkávají pamětníci i historici. Přiměl je k tomu i poslední vývoj kolem památníku v Letech na Písecku a aktivity členů Národní strany, kteří zpochybňují utrpení Romů. Z dnešního českobudějovického setkání vyplynulo, že studentům chybějí základní informace.

Osmdesátiletý Antonín Hlaváček přežil Lety, Osvětim i Buchenvald. Většina jeho přátel v koncentračních táborech zahynula. Dnes přijel o svém osudu vyprávět českobudějovickým studentům. „Chci, aby mladí věděli, co se dělo,“ vysvětluje. Na místa, kde za války trpěl, se Antonín Hlaváček pravidelně vrací. Než byl transportován do Osvětimi, strávil v Letech v roce 1942 několik týdnů. Dnes studentům připomněl, že v táboře zemřely přes tři stovky lidí, z nich bylo 240 dětí. Většina z oslovených účastníků přednášky o táboře v Letech do dneška nic bližšího nevěděla. Neznámé pro ně bylo i téma romského holokaustu. Organizátorku přednášek to už nepřekvapuje. „Důležité je vysvětlovat i nejzákladnější pojmy jako třeba holokaust,“ říká Viola Jakschová ze společnosti Živá paměť. Podle pořadatelů setkání se učebnice dějepisu o historii Romů nezmiňují nebo ji připomínají jen velmi okrajově. Proto připravili tento osvětový cyklus. Jeho prostřednictvím chtějí připomenout mladým lidem právě tragické osudy romských rodin během druhé světové války. Helena Danielová z Muzea romské kultury zdůrazňuje: „Jednalo se o romskou genocidu. Zhruba pět tisíc lidí bylo posláno do koncentračních táborů a vrátilo se 583 vězňů.“... V únoru se chystají do Středočeského kraje.

Aleš Hazuka

Pokračování projektu „Zmizelí Romové a Romové dnes“

Díky podpoře fondu Erinnerung und Zukunft se podařilo prodloužit projekt „Zmizelí Romové a Romové dnes“i ve školním roce 2005-2006. V rámci tohoto programu jsou organizovány návštěvy romských pamětníků na českých a moravských základních a středních školách. Projekt se koná od února tohoto roku a pořádá ho obecně prospěšná společnost Živá paměť ve spolupráci s Muzeem romské kultury v Brně. Mladí lidé se dozví více o dějinách Romů v České republice a setkají se s romskými pamětníky 2. světové války, kteří prožili perzekuci jak v tehdejším Protektorátu Čechy a Morava, tak v koncentračních táborech v okupované Evropě. Dále mohou pracovat s internetovými stránkami www.kapura.cz, kde získají další informace a mohou se k dané tématice vyjádřit. Odborníci z řad Muzea romské kultury diskutují se žáky i nad aktuálními tématy soužití s romskou menšinou.

Program v současné době probíhá převážně na školách v Jihomoravském, Ústeckém a Jihočeském kraji. Organizátoři projektu chtějí upozornit na tragický osud Romů za 2. světové války v okolí míst, kde se za války dělo vůči Romům bezpráví. V minulém školním roce vznikl z těchto schůzek a diskusí se žáky a pamětníky krátký film, který je k dispozici pro další osvětovou činnost.

14.11. 2005

Jsou - až na par rozdílů - skoro stejní. „Asi“!

Od února do května letošního roku se konal na českých a moravských školách cyklus přednášek na téma romského holocaustu a života Romů v České republice, který pořádala obecně prospěšná společnost Živá paměť ve spolupráci s Muzeem romské kultury v Brně.

Projekt „Zmizelí Romové a Romové dnes“ byl především zaměřen na školy nacházejících se v blízkém okolí internačních táborů pro Romy za 2. světové války v Letech u Písku v Čechách a v Hodoníně u Kunštátu na Moravě. Zúčastnilo se ho více než 1000 žáků na 21 školách. Jeho součástí bylo i vyprávění pamětníků romského holocaustu, českých a moravských Romů, kteří velmi zajímavě hovořili o svých osudech za války, ale i o poválečném životě bez příbuzných a traumatizujících vzpomínkách na holocaust.

Romské téma se ukázalo být velmi atraktivní. Petr Lhotka a Helena Danielová, zástupci Muzea romské kultury, živě diskutovali se žáky nejen o osudech Romů za války, ale i o jejich současném soužití s majoritou. V rámci projektu byla vyhlášena soutěž na téma „My a Romové“ a „Dokumentace romského holocaustu“, které se účastnilo kolem 120 žáků. Způsob ztvárnění byl volný. Jak napovídá i název tohoto článku, citát z jedné studentské práce, vyjadřovali se studenti nejvíce k aktuálním tématům soužití s romskou menšinou a k rasismu. Studenti posílali do soutěže články, kresby, povídky, rozhovory s romskými pamětníky nebo se svými romskými spolužáky. Mnozí v nich popisovali své vlastní zkušenosti s Romy. Student strakonického gymnázia Martin Fišer navštívil romskou pamětnici, přeživší romského holocaustu na Slovensku, která byla jako dítě internována v pracovním táboře pro Romy v Dubnici nad Váhom, a natočil s ní rozhovor na kameru. Na jižní Moravě výtvarně ztvárnila studentka Klvaňova gymnázia v Kyjově Zuzana Nesvadbová svou představu romského holocaustu jako podtínaného stromu. V severních a východních Čechách vyjádřil svůj názor na dané téma žák Středního odborného učiliště stavebního v Chomutově Dušan Melicher kresbou „Dost místa pro všechny“. Jmenované soutěžní příspěvky byly oceněny 1. cenou v daném regionu digitálními fotoaparáty darovanými firmou Libra Electronics a.s.

Smyslem a cílem tohoto projektu bylo připomenut osud obětí nacismu k 60. výročí 2. světové války a zamezit tak zapomínání na utrpení rasově pronásledovaných osob, ale poukázat i na důležitost otevřené občanské společnosti, které není lhostejné osud takto postižených osob.

Celý projekt byl finančně podpořen německým fondem „Připomínka a budoucnost“. Do žákovské soutěže darovaly ceny společnosti Libra Electronics a.s. a Hanel Global Toys s.r.o. Všechny soutěžní práce a další informace o projektu, dějinám Romů ve 20. století lze nalézt na internetových stránkách www.kapura.cz. (30. 6. 2005)

Zahájení projektu „Zmizelí Romové a Romové dnes“

V únoru 2005 byl zahájen projekt „Zmizelí Romové a Romové dnes“ (Romský holocaust, jeho stopy v poválečném Československu a život Romů v České republice). Tento projekt je podpořen německou nadací „Připomínka, odpovědnost a budoucnost“ v rámci programu „Dějiny a lidská práva“.

Organizátorem projektu je Živá paměť o.p.s ve spolupráci s Muzeem romské kultury v Brně. Projekt již v současné době probíhá v jihomoravských a jihočeských regionech. Brzy se jej budou moci zúčastnit základní a střední školy v severočeských regionech.

Ukončení programu setkání na školách je plánováno ke konci června 2005.

Cílem projektu je seznámit žáky 2.stupně základních škol a žáky středních škol s životem Romů, jejich zvyky a kulturou na našem území v předválečném, válečném a poválečném období a to setkáním s žijícími pamětníky romského holocaustu.

V rámci projektu „Zmizelí Romové a Romové dnes“ se také uskuteční soutěž o nejlepší reportáž „My a Romové“. Soutěž bude probíhat od 15.dubna do 15.června 2005. Mohou se jí zúčastnit třídy nebo celá škola, kde již proběhla přednáška a diskuse s pamětníkem. Výsledky budou vyhlášeny v polovině června Muzeem romské kultury v Brně. Nejlepší soutěžící tým získá zajímavou cenu.

O průběhu projektu, plánovaných akcích a dalších zajímavostech se mohou žáci i pedagogové dovědět na webových stránkách www.kapura.cz.