Romové a současnost

Euforie sametové revoluce v listopadu 1989 oživila naději na posílení společné identity a rozvoj upadajících tradic. Romové však museli čelit zcela nečekaným komplikacím. Po rozpadu Československé federativní republiky se mnozí Romové žijící v Čechách a na Moravě v důsledku svého slovenského občanství stali cizinci ve vlastní zemi. Přechod k tržní ekonomice způsobil rovněž problémy nevzdělaným nebo nekvalifikovaným pracovním silám. Mnozí Romové se ocitli zcela na dně společnosti, závažným problémem se staly drogy mezi dětmi a mládeží a rostoucí zadlužení romských rodin. Odadženo mardo, so ačhil´a čoro, oda mek goreder, so hino korkoro - zle je tomu, kdo je chudý, ještě hůře tomu, kdo je sám.

 Bystrany/SR, 2004
Javornice/SR,2004 Javornice/SR,2004Javornice/SR,2004

Romská dívka a maringotka, Rumunsko, září, 1995

Veřejnost u nás nemá o tradice, zvyky
a historii této nejpočetnější menšiny
v Čechách a na Moravě příliš zájem. Proto vítáme snahy řady zdejších i světových romských i neromských osobností a organizací zprostředkovat vzájemný kontakt a zobrazovat pozitivní příklady společného soužití.

 

 

Romské ženy na poli nedaleko Bukurešti, Rumunsko, květen, 1990

I přes dlouhodobou nucenou asimilaci se mnozí Romové žijící v Čechách a na Slovensku snaží udržet či znovu oživit své tradice.

Na strážnickém festivalu, Hodonín 1989Mezinárodní den Romů, Praha, 2002
Mezinárodní den Romů, Praha, 2002 Mezinárodní den Romů, Praha, 2002

O úrovni vzájemného respektu vypovídá především úroveň současného připomínání pronásledování romského obyvatelstva z rasových důvodů během druhé světové války. Jedná se především o pietní úpravu táborů, tj. míst koncentrace romského obyvatelstva před jejich deportacemi do vyhlazovacích táborů. Tyto tábory tvořily nedílnou součást soukolí, které umožnilo vyvraždit romské obyvatelstvo českých a moravských zemí na základě nacistické rasové ideologie. Do roku 2009 se nacházelo na pozemku bývalého protektorátního tzv. cikánského tábora v Hodoníně u Kunštátu rekreační středisko Žalov. Dne 28. 12. 2009 byl tento pozemek vykoupen Ministerstvem školství, mládeže
a tělovýchovy ČR za účelem zřízení vzdělávacího střediska o romském holocaustu. 
Na místě protektorátního tábora v Letech se nachází vepřín, který byl v současné době (stav listopad 2017) vykoupen vládou ČR za účelem zřízení památníku. Dosavadní památník zřízený nedaleko bývalého tábora v Letech byl dán v květnu 2009 pod správu Památníku Lidice. Těšíme se z těchto pozitivních změn, které nastaly a které vyjadřují úctu společnosti k utrpění všech obětí nacismu.