Romové a současnost

Euforie sametové revoluce v listopadu 1989 oživila naději na posílení společné identity a rozvoj upadajících tradic. Romové však museli čelit zcela nečekaným komplikacím. Po rozpadu Československé federativní republiky se mnozí Romové žijící v Čechách a na Moravě v důsledku svého slovenského občanství stali cizinci ve vlastní zemi. Přechod k tržní ekonomice způsobil rovněž problémy nevzdělaným nebo nekvalifikovaným pracovním silám. Mnozí Romové se ocitli zcela na dně společnosti, závažným problémem se staly drogy mezi dětmi a mládeží a rostoucí zadlužení romských rodin. Odadženo mardo, so ačhil´a čoro, oda mek goreder, so hino korkoro - zle je tomu, kdo je chudý, ještě hůře tomu, kdo je sám.

 Bystrany/SR, 2004
Javornice/SR,2004 Javornice/SR,2004Javornice/SR,2004

Romská dívka a maringotka, Rumunsko, září, 1995

Většinová česká společnost Romy pouze kritizuje, aniž se zamýšlí nad příčinou těchto jevů a aniž by si uvědomovala, že má na tomto stavu svůj podíl. Romové kvůli zásahům většinové společnosti v minulosti přestali žít po svém, nepřijali však život většinové společnosti. Jakoukoli odlišnost je třeba poznat, aby se jí lidé přestali obávat. Veřejnost u nás o tradice, zvyky a historii největší menšiny v Čechách a na Moravě nemá velký zájem. Přesto nalézáme snahy řady zdejších a světových romských i neromských organizací, které se snaží zprostředkovat vzájemný kontakt a zobrazovat i pozitivní příklady společného soužití (Muzeum romské kultury v Brně, fotograf Chad Evans Wyatt - Romské obrození).

Romské ženy na poli nedaleko Bukurešti, Rumunsko, květen, 1990

I přes dlouhodobou nucenou asimilaci se mnozí Romové žijící v Čechách a na Slovensku snaží udržet či znovu oživit své tradice.

Na strážnickém festivalu, Hodonín 1989Mezinárodní den Romů, Praha, 2002
Mezinárodní den Romů, Praha, 2002 Mezinárodní den Romů, Praha, 2002

O úrovni vzájemného respektu a vztahu vypovídá i dnešní stav sběrných táborů, tj. míst koncetrace Romů před jejich deportací do plynových komor během 2. světové války, která tvořila nedílnou součást romského holocaustu v Evropě. Do roku 2009 bylo na pozemku bývalého protektorátního tzv. cikánského tábora rekreační středisko Žalov. Dne 28. 12. 2009 byl tento pozemek vykoupen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR pro účely zřízení vzdělávacího střediska o romském holocaustu. Památník u bývalého tábora v Letech byl dán v květnu 2009 pod správu Památníku Lidice.Vítáme tito pozitivní změny, které se staly a vyjadřují ústu společnosti k utrpění obětí nacismu.